Sangha_banner.jpg

Čtyři pilíře

Buddha udělil bhikkhu (plně vysvěcený mužský buddhistický mnich), bhikkhunī (plně vysvěcená ženská buddhistická mniška), upāsaka (laikovi) a upāsikā (laičce) v buddhismu zásadní postavení. Samotný Buddha před smrtí (parinibāna) oslovil Ānandu, který byl jeho pobočník, že jeho učení přežije, dokud tato čtyři shromáždění budou existovat. Často jsou považovány za čtyři pilíře buddhismu, pokud jeden chybí, celá struktura selže.

Bhikkhunī a její původ

Bhikkhunī je plně ordinovaná buddhistická mniška. Doslovný význam slov bhikkhunī a bhikkhu je „ten, který žebrá“. Oba jsou Buddhovými žáky, protože podle jeho učení jsou si obě pohlaví naprosto rovna.

 

Podle tradice byl řád bhikkhunī založen Buddhou pět let po bhikkhu řádu. Nevlastní matka Mahāpajāpati Gotamī byla oddanou praktikující a došla k uvědomění, že toto je cesta k osvobození. Poté požádala Buddhu, aby ženy mohly kráčet stejnou cestou jako mniši a získaly ordinaci mnišství. Po počátečním váhání Buddha povolil ordinaci bhikkhunīch poté, co kladně odpověděly na rozhodující otázku položenou Ānandou: „Mohou ženy dosáhnout nibāny?“ (různé texty předkládají tuto otázku v různých interpretacích). Poté se Mahāpajāpati Gotamī stala první ordinovanou bhikkhunī.

 

Buddha poté nadiktoval soubor pravidel pro bhikkhu bhikkhunī, která jsou obsažena ve vinayi. Rovné zacházení s oběma pohlavími kodifikované ve vinayi vyvolalo v té době v laické komunitě určité nepokoje. Ve skutečnosti bylo sociální postavení žen v Indii před 2500 lety extrémně nízké. Buddha nicméně umožnil bhikkhunīm praktikovat stejným způsobem, jakým praktikovali mniši.

 

Viděli jsme, že bhikkhunī mají stejná práva a povinnosti jako bhikkhu, za časů Buddhy měli ve skutečnosti obě komunity Saṅghy právo sdílet každý dar rovnocenně.

 

Připomeňme si známý příběh, který se odehrál za časů Buddhy, kdy bylo oběma Saṅghám nabídnuto osm rouch. Buddha rozdělil roucha pro obě Saṅghy spravedlivě. Čtyři daroval komunitě mnišek a stejný díl mnichům, i když byla v ženské Saṅgze pouze jedna mniška a v mužské čtyři.

e3103717d9ce3367d0caf05825ebb3c2.jpg
Dhammika%20Arama29_edited.jpg

Obnovení řádu bhikkhunī

 

Někteří odborníci na  theravādovou tradici se domnívají, že linie bhikkhunī zanikla v období 11.-13. století. Tento fakt, bývá používán jako argument, že od té chvíle nemohly být ordinovány žádné nové bhikkhunī. Na tuto otázku se však v různých zeměpisných oblastech světa pohlíží odlišně.

 

Na jedné straně jsou čelní představitelé theravādové bhikkhu Saṅghy v Barmě a v Thajsku, kteří jsou sjednoceni jako jedna strana proti legitimnímu uznání jakékoliv z nových bhikkhunī ordinací.

 

Na druhé straně velké množství vědců takové názory odmítá, protože se mohou opřít o prokázaná historická fakta podporující jejich postavení. Plně podporují vysvěcení theravādových bhikkhunī  tak. jak jepodporoval sám Buddha.

V roce 1996 byla díky snaze Mezinárodní asociace žen v buddhismu Sakyadhita obnovena ordinace theravādových bhikkhunī. Jedenáct žen ze Srí Lanky obdrželo plnou ordinaci v indickém Sarnathu během ceremoniálu vedeného Dodangodou Revata Mahātherou a později Mapalagama Vipulasāra Mahātherou z Mahā Bodhi společnosti v Indii společně s mniškami a mnichy z Jogye Order z korejského Seonu.

V červenci 2007 proběhl v Hamburku mezinárodní kongres Role žen v buddhistické Saṅgze, kde se sešli mezinárodní odborníci ze všech různých tradic, aby společně vypracovali celosvětový konsenzus o znovu ustanovení bhikkhunī ordinace. 65 delegátů, bhikkhu bhikkhunī, odborníků na vinayu a stařešinů z tradičních buddhistických zemí a západně vyškolených specialistů v oblasti buddhistické nauky v souhrnné zprávě z kongresu prohlašují, že všichni delegáti se „jednomyslně shodli, že Mūlasārvastivāda bhikkhunī ordinace může být znovu obnovena“ a spolu s tímto prohlášením odcitovali Dalajlāmovu plnou podporu bhikkhunī ordinace. Už v roce 1987 14. Dalajlāma požadoval znovuobnovení plné ordinace mnišek v Tibetu.

 

„Buddha dal stejná základní práva oběma dvěma Saṅghām. Nejde tedy o to, zda oživíme či neoživíme bhikkhunī ordinaci, otázka je pouze, jak to provést v souladu s vinayou.“

(Alexander Berzin: shrnutí ze zakládacího setkání Sakyadhita asociace v Bodhgaye v Indii v roce 1987.)

Dnes 

Ačkoliv jsou ordinace bhikkhunī mezinárodně uznávané, některé země se zdráhají akceptovat myšlenku ordinace žen na bhikkhunī. Zatímco Thajsko učinilo určité kroky vpřed v procesu přijímání, Laos a Barma jsou dvě z mála zemí, které dosud nepřijímají žádné bhikkhunī v komunitě Saṅghy. Víme, že kulturní zázemí má na tuto otázku zásadní dopad. Jsme však přesvědčeni, že s postupujícím časem a trpělivostí budou bhikkhunī plně uznány po celém světě bez výjimek. V současné době je Srí Lanka nejvstřícnější a nejotevřenější zemí, co se týče ordinace bhikkhunī.

lanka 2005 255
lanka 2005 265
lanka 2005 267
IMAG0077
IMG_0371
IMG_0587
P1160208
P1291092
61786_139383906105804_4480893_n (1)
pic1_1