Meditaci lze provádět kdykoliv, v jakékoliv pozici v jakémkoliv prostředí. Pokud jsou přítomna vnější rozptýlení, můžeme si jich být vědomi a pomalu svou pozornost obracet dovnitř, rozptýlení již nebudou rušit naši mysl. Existují různé metody meditací. Ārāma Karuṇā Sevena se zaměřuje na tyto hlavní metody praxe meditace.
Pro praxi meditace existují různé pozice těla (iriyāpatha).
Meditace může být prováděna v jedné ze čtyř poloh: sezení (nisinna), stání (ṭhita), chození (gacchanta) a ležení (sayāna)... čti dále >
Ānāpānasati je způsob praxe, která nás přivádí zpět k tomu, co je v našem životě nejpřirozenější a nejpodstatnější: nádech a výdech. Náš dech je zde s námi, můžeme ho slyšet, cítit, dokážeme si s ním „hrát“, ale nemůžeme ho zastavit.
Poznání je srdcem meditace vhledu. Meditace vhledu se prostřednictvím čtyř podkladů všímavosti zaměřuje na tělo, pocity, mysl (myšlenky) a objekty mysli... čti dále >
Sampajañña, je Pāḷi termín pro bdělost. Znamená to být si vědom toho, co děláme v tomto přítomném okamžiku, v pohybech těla a co se odehrává v naší mysli... čti dále >
Když dlouho sedíme, můžeme začít pociťovat bolest nohou, zad, chodidel atd. Mysl začne být netrpělivá. V tomto přesném okamžiku se naše soustředění může na několik minut obrátit k bolesti, a když jsou mysl a tělo připravené, s neustálým uvědoměním, můžeme pomalu a všímavě vstát. Když se naše vědomí stane stabilním, jsme připraveni vědomě se pohnout jednou nohou vpřed a zahájit meditaci chůze... čti dále >