Vassa | Každoroční ústraní v období dešťů

„Ústraní v období dešťů“ je jednou z buddhistických tradic, která se nepřerušovaně dodržuje už od dob Buddhy.

Theravādoví buddhističtí mniši a mnišky dodržují každoročně vassāna, které trvá 3 měsíce a začíná dnem po úplňku Āsāḷhā ​v měsíci červenci. Období vassāna trvá od července/srpna až do října/listopadu a odpovídá období monzunových dešťů na jihu a jihovýchodě Asie (historicky hlavní oblasti šíření buddhismu). Cestování během tohoto období je značně obtížné, ba až nebezpečné. Bývalo tradicí, že mniši a mnišky byli obvykle pozváni laickými stoupenci, aby během období dešťů přebývali ve vesnických ārāmāch (klášterních příbytcích pro mnichy a mnišky).

Tradici dodržování ústraní v období vassa započal samotný Buddha v roce 588 před n.l., když Vznešený a dalších 60 mnichů (včetně vážených starších mnichů jako Kondañña, Bhaddiya, Vappa, Mahānāma Assaji, Yasa a jeho 54 přátel) pobývali v oblasti Sarnath poblíž Vārāṇasī. Ctihodní mniši intensivně během 3 měsíců praktikovali Dhammu pod přímým vedením Vznešeného, a na konci tohoto období všech 60 mnichů dosáhlo nejvyššího plodu arahantství.​

Na konci tohoto prvního „ústraní v období dešťů“, dal Buddha poučení těmto starším a respektovaným arahantům se slovy: „Jděte, mniši, pro dobro a štěstí mnohých, ze soucitu ke světu, šiřte Dhammu, která je skvělá na začátku, skvělá uprostřed a skvělá na konci...... Jsou bytosti, jež mají pouze málo prachu na očích, kteří neslyšíce Dhammu upadají a slábnou…jsou tací, kteří Dhammě jistě porozumějí.“

Každý rok mniši zahajují ústraní v období dešťů společnou recitací řádových pravidel vinayi. Mniši a mnišky by měli, pokud možno, strávit období vassāna intenzivní meditační praxe ​nebo jinou spirituální praxí. Poté, co Buddha uviděl, že období intenzivní meditační praxe a řádového života má pro mnichy významný přínos, formálně ustanovil „ústraní v období dešťů,“ během kterého nesmí mniši a mnišky cestovat a měli by se zdržovat rozličných činností, aby se jejich pozornost mohla soustředit především na spirituální praxi a očišťování.

Buddha doporučoval laickým stoupencům, aby v tomto období materiálně podporovali mnichy a mnišky, aby se mohli naplno věnovat své spirituální praxi. Na konci tohoto období, které se vyznačuje nepříznivým počasím a monzunovými dešti, byla mnohá mnišská roucha téměř zničena.

Buddha tedy povolil, aby mohli mniši a mnišky přijímat novou látku, kterou laičtí stoupenci nastříhali, ušili a nabarvili do podoby nového roucha. Tato událost je dodnes známá jako slavnost „kaṭhina“  jež představuje konec období vassāna.

I v současnosti se konec období dešťů oslavuje obřadem kaṭhina, při kterém laici darují Saṅgze roucha a mnišské rekvizity. Období vassāna dává laickým praktikujícím možnost vyslechnout Dhammu od přítomných mnichů a mnišek a získat spirituální podporu. Tímto se vzájemný vztah mezi mnišskou saṅghou a laiky více utužuje a propojuje.

Seniorita theravādového mnicha či mnišky se počítá podle období dešťů, které má mnich nebo mniška za sebou od doby jejich vyšší ordinace (upasampadā).